SOCHA Z MONTÁŽNÍ PĚNY

 

3. zápočtová práce

Studia pedagogiky pro asistenty pedagoga

 

 

 

Autor: Martin Tlustý (www.mjt.wz.cz/kontaktcz.htm, www.mjt.wz.cz/cvcz.htm)                   

Datum odevzdání práce: 15. 4. 2009

 

Obsah práce:

 1    Název práce

 1.1       Popis aktivity

 1.2       Cíl aktivity

 2    Cílová skupina

 3    Místo konání

 4    Materiálně-technické zabezpečení akce

 5    Vlastní průběh akce

 5.1       Příprava pomůcek

 5.2       Očekávaný přínos

 5.3       Začátek aktivity

 5.4       První část aktivity

 5.5       Druhá část aktivity

 5.6          Shrnutí

6        Závěr



1  Socha – model aerodynamicky ideálního auta z montážní pěny a současně názorná výuka
(aneb ---- můj názor, jak mohla být Škoda 120 aerodynamicky lépe udělána již v době její výroby)
►  práce s novým vynikajícím sochařským materiálem;
►  základů aerodynamiky;
►  základů ekologie.

 1.1     V současné době se pro sochy používají tyto tradiční materiály:
» hlína
» modelína
» modurit
» polystyrén
Můj objev pro sochaření, montážní pěna, má úžasné vlastnosti, které spojují výhody předchozích:
» je lehká jako polystyren, ale pevnější;
» zpracovává se podobně snadno jako polystyrén, ale nepotřebuje zařízení s horkým drátem, protože se dá řezat (nožem, pilkou) a brousit (rašplí, pilníkem, smirkovým papírem, ale třeba i sešroubovanou sadou pilek na železo) aniž by se drolila;
» je jí možno nejen ubírat, ale i přidávat;
» přestože je lehká jako polystyren, je mnohem pevnější na tlak, tah i zlom a odolnější proti drolení (musí udržet těžké stavební konstrukční prvky);
» oproti polystyrenu se dá snadněji natírat jakoukoli nátěrovou hmotou;
» oproti hlíně a moduritu nepotřebuje vypalování ani jinou tepelnou úpravu;
» oproti hlíně není třeba o sochu v průběhu práce nijak pečovat (hlína se musí zvlhčovat a balit, aby nevyschla do další fáze práce), ale lze kdykoli rovnou pokračovat;
» jde nejen řezat jako polystyren, ale (dokud je měkká) tvarovat jako hlína.
 Tento názorný způsob výuky podporuje chuť do tvořivosti – dítě vidí, jak je snadné vytvořit vlastní sochu. Při její tvorbě lze názorně demonstrovat estetické i přírodní zákonitosti.

 1.2     Cílem této metody je tedy obecně stimulace rozvoje zrakového vnímání, verbálního myšlení, záměrné pozornosti, komunikativních dovedností, konkrétně rozvoj tvořivosti, estetiky, názorné materializace přírodních zákonů a zákonitostí.


 

 2  Pro výuku metodou sochaření jsem si vybral
► model ideálně aerodynamického auta v měřítku 1:1, konkrétně optimalizaci tvaru Škody 120;
► všech 7 tehdejších klientů studentského oddělení našeho „Zařízení pro děti – cizince“,  konkrétně 2 Nepálce (Santoshe a Nagendru), 3 africké černochy (Kena, Remiho a Julese), 1 Afgánce (Esmatulaha) a 1 Číňana (Huie). Všichni v té době navštěvovali střední školu, Ken obchodní vyšší školu a Remi dokonce Elektrotechnickou  fakultu ČVUT.

 3  Aktivita se konala na parkovišti přímo před vchodem do internátu, kde byli všichni ubytovaní. Trvala celý školní rok 2007/2008.

 4  Jako učební pomůcku jsem použil 30 let starou Škodu 120 s téměř nulovou hodnotou, na kterou se nanášela vrstva montážní pěny, která se pak ořezávala do nového tvaru a nakonec natírala.

 5  Vlastní průběh akce

 5.1       Nejprve jsem si připravil materiál a teoretické podklady:
►  staré auto;
►  montážní pěnu;
►  nástroje na řezání pěny;
►  barvu;
a
►  učebnice a studie o aerodynamice;
►  fotky aut podařených i nepodařených z hlediska aerodynamiky.

 5.2       Jelikož z časového hlediska je výuka rozvržena dlouhodobě (na 1 rok), je možno podávat výuku tak pomalu, že ji studenti mohou v klidu vstřebat a zažít, aniž by byli příliš zatěžováni pro výuku ve školních předmětech.

 5.3       Výuka probíhala přirozeně a nenásilně kdykoli studenti šli kolem „naší sochy“, většinou když se vraceli ze školy a bylo přitom hezky na práci venku. Kdykoli měli chuť, účastnili se procesu tvorby i diskutovali o principech, kterým má vyhovět.

 5.4       Učili se tak metodě práce s tímto materiálem.

 5.5       Současně získávali vědomosti o aerodynamice během diskuzí o  důvodech jednotlivých změn.

 5.6       Tento druh výuky měl za následek změnu v aktivnějším přístupu k tvorbě, změnu myšlení v přístupu k abstraktním vědám a vzorcům, které se stávaly konkrétními a reálnými.

 

 6    Metoda učení na modelu, na kterém se tvůrčí a zábavnou formou materializují teoretické vzorce je velice užitečná. Zrakový vjem konkrétního díla zůstává v paměti na hodně dlouho, ne-li napořád. Tím si dokáže snadno osvojit složité zákonitosti i student, který by se nad teoretickým textem nedokázal dostatečně soustředit.

 

Seznam použité literatury:

Martin Tlustý: ROPA - o možnostech, které jsou k dispozici pro omezení spotřeby paliva u aut. [online], dostupné na www http://www.mjt.wz.cz/ropacz.htm

Martin Tlustý: Srovnání součinitelů aerodynamického odporu u aut. [online], dostupné na www http://www.mjt.wz.cz/htm/CarAerodCz.htm

 

 

Obrazová příloha:

Socha – nárazník pro Škodu 120:

Druhá verze:

--- vede vzduch z nejnižší roviny přednostně do stran,
     kam je to „blíž“, než přes celou střechu

 

První verze:
--- vedla veškerý vzduch nahoru

--- předpokládala další kryty před reflektory a masku chladiče
--- nebrala ohled na prodloužení délky vozu

  

   

 

 

(A):   (B):

(A): Tatra T77, 105 kusů od 5.3.1934-5 (T77a 150 kusů 1935-7); "První opravdu aerodynamický automobil na světě, vyvíjený v aer. tunelu, který předběhl svou dobu o 70 let"; konstruktér Hans Ledwinka a maďarský fyzik Paul Jarray; T97 od 1937 s Cx=0,259.

(B): Škoda Octavia i Superb r. 2005 mají nejhorší Cx ze všech aut uvedených v tabulce http://www.mjt.wz.cz/htm/CarAerodCz.htm, včetně o 70 let staršího Tatraplánu (starší škodovky byly ještě horší: Fabia 2000 = 0,33, Felicia = 0,34-5, Favorit 1987 = 0.36, Garde = 0,40, Š120 = 0,42)